DR. VĚRA OČADLÍKOVÁ (zemřela 1956), překladatelka, spisovatelka

03.09.2013 14:46

Můj otec, dr. František Balej, byl jedním z oddaných žáků a vyznavačů prof. Masaryka od jeho prvních přednášek v Klementinu. Masaryk zaujal mladé lidi tak mocně nejen svými jasnými a živými výklady, které jistě působily jako průvan v zatuchlých posluchárnách, ale neméně tím, že se jim dovedl přiblížit lidsky. Nechtěl být pouhým vykladačem filosofické doktríny, nechtěl být učitelem a mistrem jen za katedrou, ve zdech posluchárny – učil a vedl své žáky svým vlastním životem, na sobě a své vlastní rodině jim podával svědectví, jak je možné a krásné prožívat každý všední den podle pravdy poznané a hlásané. Masarykova domácnost byla otevřena všem lidem dobré vůle. Kruh jeho nejmilejších se scházíval u něho pravidelně v neděli odpoledne – jindy nebyl čas k dlouhým hovorům. Tak docházel k Masarykovým i můj otec a jeho nevěsta, filosofka.

Dnes se nám zdá neuvěřitelné, že tehdy bylo důkazem statečnosti nejen hlásit se otevřeně k Masarykovu učení, ale že bylo třeba dokonce osobní odvahy k veřejným návštěvám jeho domácnosti. Vyostřené politické boje mezi starou a mladou generací se prudce odrážely v každé rodině. Například poručník mého otce, jinak čestný a poctivý muž, dobrý vlastenec starého ražení, když se dověděl o návštěvách mého otce u Masarykových, hrozil tomuto dospělému studentu s býkovcem v ruce:

„Já z tebe toho Masaryka vymlátím!“

Čím trpčeji však byla tato nedělní odpoledne vykoupena, tím byla mým rodičům dražší. Oba na přátelství Masarykovy rodiny celý život vzpomínali a Masarykův duch jim byl životní pravdou, jíž se nezpronevěřili nikdy.